Boj Družin (11. -13. 5. 2007 Raduň)

Jitro nadešlo a celý letní svět zářil svěžestí, kypěl životem. Na Svinovském nádraží se sešla parta dětí a vedoucích. Všichni byli v krojích. Bylo to jako by se zastavil čas. Všichni měli batohy a bavili se tak neuvěřitelně mile, jakoby vůbec nepatřili do světa dnešní mládeže. Děti se jmenovaly: Bára, Týna, Sandy, Žvajgl, Patrik, Tom, Jana, Šárka, Jirka, Bohdan, Anička a Vendy. Jejich vedoucí Pavel, Cvrček a Klokan byli jistě pyšní na to, jaké mají pod sebou děti.

Dobře, teď už začnu psát normálně.

Když jsme tedy pospíchali na vlak a došli až na nástupiště, bylo nám řečeno, že vlak nejede. Nj., to vedení J (Pozn. Pavel: přečtěte si popis k první fotce;-)). Když jsme tedy chvilku počkali, bylo nám souzeno odjet. Přijel vlak, který jel naším směrem. Jeli jsme až do Komárova, kde jsme vystoupili a dali se na cestu dlouhatááánskou alejí. Když jsme vyšlapali všechny kopce a kopečky, prošli všechny vesnice a aleje, došli jsme konečně až na místo táboření. Hned jsme vytasili stany a začali stavět. Když jsme s tím byli hotoví, nanosili jsme dřevo a šli večeřet. Mezitím přijel ještě Peťa s Lenty a Aleškem. Po večeři jsme zahráli pár her a úplně večer pak schovku. Nakonec jsme šli chrupkat. Ráno nás probudil Cvrček, který přijel v noci. Museli jsme vstávat a běžet do lesa na rozcvičku. Hráli jsme medvědí hoňku. Když jsme doběhli zpět, byla snídaně. Po snídani jsme si umyli zuby a šli si zahrát různé hry do boje družin. Třeba jsme si hráli na zvířata nebo hledali rozdíly ve Sluníčku. Potom jsme si šli vykopat ohniště na soutěžní oběd. Mňam mlask… Když jsme měli nachystáno všechno na obídek, hráli jsme další hry. Promiňte, že zde nepíšu příklady, ale mám v hlavě úplně okno. No když jsme tedy dohráli šli jsme VAŘIT. Nevím jak jídlo ostatních, ale naše tedy vypadalo ze začátku dost nepovedeně, ale pak se to zvedlo.. Co jsme vlastně měli? Thilia měla salát s dresingem a masem, Taxus těstoviny se zeleninou a sýrovou omáčkou a Salix měl nějaké něco s omáčkou.

Když jsme tedy dojedli a uklidili, hráli jsme další hry. Nevím, který den to bylo, ale někdy jsme psali šifry, hledali kytky a hráli něco uvnitř chaty. Později byl čas na večeři. Tradiční Gulášovka s brambory a párky. Vařila jsem já, Šárka a Jana. Byla moc dobrá. Z večerních her si pamatuji pouze černokněžníka, kde bylo nejméně 5 mohyl J. Potom jsme ještě seděli u ohně, zpívali atd. Jsem bohužel mladší, takže nevím, co se dělo po mém odchodu. Jak přišla Sandy do stanu, už jsem skoro spala. Myslím, že ostatní byli unavení stejně jako já. Ráno jsme si s potěšením uvědomili, že není rozcvička. Chystala se soutěžní snídaně. Thilia měla plněná vajíčka, Taxus nějaký koláč z tvarohu a Salix opékané chleby.

Potom nastalo balení. Ukázalo se, že hodně lidí má míň místa než mysleli. Když jsme byli sbalení, hráli jsme hoňku, vyvolávku a jiné hry s míčem. Já, Šárka, Tom a Týna jsme si pumpovali vodu na hlavu. Příjemné osvěžení v tak parném dni. Pak byl nástup a dozvěděli jsme se, že výpravovou část vyhrála Thilia, ale schůzkovou o půl bodu Salix. Pak jsme hned vyšli. Cesta uběhla rychleji než předtím. Nevím jak ostatní, ale já se Sandy jsem se bavila o jogurtech J. Když přijel vlak, zjistili jsme, že je to náš vysněný nový sloník. Vystoupila jsem v Děhylově, takže nevím jak byla výprava ukončena. V každém případě byla hodně dobrá.

Bára