Tak jsme se sešli na husáku v osm(strašidelné viďte). Většina z nás měl draky a také papírky se svými tajnými jmény, až na nezbedné výjimky. Byli jsme seznámeni s cílem naší výpravy, „eliminací“ draků, kteří ohrožovali dvě osady blízko Říma. Prvně jsme se však museli do Říma dostat, samozřejmě zapeklitou a zmatenou cestou…
Rozdělili jsme se na 2 družstva, Taxus a ThilTax(2 členové z Taxusu šli k Thilii, neboť jich bylo málo). Dále jsme se rozdělili na dvě družstva v každé družině, po třech a po čtyřech. Čtyřky šli s Klokanem napřed a dělali značky, trojice potom značky sbíraly. Avšak trojička z Taxusu nevěděla co má hledat/sbírat, tak byla záludně předběhnuta hrdinou trojící z ThilTaxu. Obě čtveřice se nacházely u Lávky Unie, kde jsme dostali další úkol: dělat koně + jezdce, až k Slezskoostravskému hradu. Jelikož jsem dělal půlku koně, tak jsem se neměl čas dívat na ostatní, ale vím že Žvajgl (ten byl druhá půlka) spadnul a vzal nás dolů všechny... Následovně jsme měli projít nepozorovaně po cestě pár metrů široké, a aby to nebylo zas tak lehké byla hlídána druhým družstvem, dělajícím vojáky. A aby to nebylo tak těžké vojáci se mohli jen pohybovat ve svém pruhu a měli zavázané oči.
Po průchodu mezi vojáky jsme se dozvěděli k čemu nám tajná jména jsou, měli jsme po zbytek dne zjistit, jaká jména má protější družina. Toho jsme měli dosáhnout pomocí úkolů, které byly v průběhu cesty určitým jménům dávány (dřep, plácnout se do kolen naráz). S rozdělenými úkoly jsme se vydali na cestu přes velkou silnici až na rozorané kukuřičné pole. Zde jsme měli udělat co nejvoňavější oheň. Po velkém smradu následovalo „krmení“. Šest lidí cpalo bílý jogurt sedmému do pusy se zavázanýma očima. Poté jsme se vydali přes pole až na malou louku na pahorku a začali pouštět draky a občerstvovat se. Nejlíp lítal Cvrčkovi, ale po pár nehodách se ukázalo jak křehká to byla konstrukce a vedení se ujal drak Vendy řízený Anežkou. Vedení si řeklo, že času na vyblbnutí bylo dost a dostali jsme šifru a začali luštit… Dověděli jsme se že máme jít z pahorku dolů až ke dvěma vesnicím pod Dračí horou. Zde jsme hráli běhačku s domečky a pak následoval über výstup na Dračí horu najít a navrátit mládě draka, které se kouše do ocasu. Samozřejmě ho našel Květinka (kdo jiný? J), pak jsme ho vypustili do vzduchu a šli z Hory dolů. Tam jsme měli poslední hru, kde se navzájem svazovaly dvě půlky družstev.
Následoval konečný nástup u Tanku na Sýkoráku, kde jsme dostali nádherné diplomy a „šli jsme na párek“.
Květinka