Všechno to začalo v 7.35 na nádraží Ostrava střed nástupem. Bylo nám oznámeno, že naše tenisáky se vydávají na cestu kolem světa, takže by bylo vhodné jim vymyslet nějaká jména. Dále nám současný Mikuláš (Cvrček) řekl, že kdo buď v něčem prohraje nebo bude zlobit, tak bude muset určitou část cesty nosit mikulášskou čepici a vousy (od kterých se později upustilo) a nikdo mu po tu dobu nesmí říkat jinak než Mikuláš. Po nástupu následovala cesta vlakem do Pržna. Ve vlaku byl prostor na vymýšlení jmen pro tenisáky a na básničky pro Mikuláše.
Chvíli před tím, než jsme vystoupili nás Cvrček pomocí karet rozdělil do 3 úderných družstev. Když jsme dorazili do Pržna, vyfasovalo každé družstvo jednu špulku nitě a pomocí ní a nějakých přírodních materiálů jsme měli vyrobit něco, na čem bychom přenesli všechny tenisáky v družstvu.
Když se tak všem podařilo, mohli jsme vyrazit dále po modré značce směrem na Metylovickou hůrku. Zastavili jsme se na jakémsi kopečku, kde se začala hrát tenisáková seznamka (tzn. se jmény tenisáků). Mezitím se dostavil Žvajgl, a tak se přidal k nám :). Potom jsme tedy vyrazili dále.
Když jsme narazili na žlutou značku, mohli jsme si vybrat, jestli se opravdu chceme podívat na hůrku, nebo ne. Tak jsme se shodli, že ne a Cvrček nám zadal další úkol. Mladší měli poslouchat slova, která Cvrček postupně říkal a měli si je pamatovat a starší měli zatím přemýšlet nad hlavními městy. Tak jsme pokračovali, až jsme došli na jakousi louku.
Tam pro mladší nastal čas na sepsání všech, tuším 12-ti slov, a pro starší sepsat co nejvíc hlavních měst. Po vyhodnocení a posvačení jsme si vytáhli (někteří půjčili ;)) lžičky a byla další soutěž. Měli jsme s tenisákem na lžičce projít určitou trasu aniž by nám tenisák spadl. Ještě musím podotknout, že tu lžičku jsme měli mít v puse, bylo to štafetově a při předávání tenisáku jsme nesměli použít ruce... Potom jsme vyrazili dál.
Povídali jsme si tak o všem a o ničem až jsme se najednou objevili u nějaké turistické chaty s kolotočem a houpačkou.
Byl čas na jídlo a čekala nás další soutěž. Měli jsme naše tenisáky pomocí duše od kola naučit lítat.. Když tenisáky poodlítaly, přesunuli jsme se pod sjezdovku, kde už mezitím Cvrček se Žvajglem rozmístili dobrůtky. Tam jsme se opět rozdělili do družstev a našim úkolem bylo postupně si házet kostkou a když někdo hodil šestku, běžel po sjezdovce nahoru a sebral vždycky nějakou hromádku (bonbóny, čokoládu..). Po úspěšném vybrání dobrůtek jsme vyrazili na cestu zpátky.
Šli jsme chvilku lesem, pak jsme se napojili na asfaltku a po té jsme šli až do Frýdlantu. Kousek před nádražím jsme objevili hřiště, na kterém byly prolízky a hlavně řetízkáč. Protože jsme měli ještě čas, tak jsme se tam s Cvrčkovým svolením vydali. Tak jsme se vyblbli a šli jsme na vlak. Chvilku jsme na nádraží čekali, nastoupili jsme do vlaku, ve Frýdku jsme přestoupili a už jsme jen čekali za jak dlouho budem v Ostravě. Ještě na nádraží Ostrava střed byl vyhodnocovací nástup, přečetli jsme tam své básničky pro Mikuláše, Žvajgl ji řekl zpaměti ;) a Danča, protože se jí nepovedlo žádnou vymyslet si se Žvajglem zatancovala. Ještě na závěr, abych nezapomněla uvedu účastníky Mikulášky. Byli to Anička, Bára, Cvrček, Danča, Klokan, Kvítko, Oski, Sandy, Šárka, Tom, Týna, Vendy, Žvajgl.
Šárka