Po dvou letech jsme opět vyrazili na Srub KČT nad Ostravicí. Výjimečně to nebylo v zimě a tak dokonce v chatě tekla voda.
S programem se to trošku zkomplikovalo neboť ve Vedení trochu řádily úrazy a pracovní povinnosti, což se projevilo pátečním klopýtnutím hned v první etápce. To to pokusím ihned zamluvit;-) takže: zajímavé je, že někteří už vesele luštili navazující šifru, i když se ke kontrole č. 2 vůbec nemohli dostat...
Asi bych se měl ještě trochu vrátit v čase: hned po příjezdu bylo ... samozřejmě jídlo;-) … a potom ihned vznikly dva týmy pověřené posláním přenést důležitou zásilku nepřátelským územím. A okamžitě následoval první úkol: vyluštit šifru, v níž stálo kam se zítra přesunout pro onen náklad. Klíčem k šifře bylo právě „ono pobíhání po kontrolách“.
Téměř plynule na „pobíhání“ navázalo luštění šifry, kde i přesto, že každý tým měl tři výtisky tak o zbývající dvě kopie nebyl zájem. A tak po uplynutí limitu stále ještě neměla jedna skupina doluštěno. A asi řídíce se heslem „Co není v hlavě musí být v nohách“ radši zvolili řešení vydřepovat, než nápovědu k doluštění.
To už čas trochu pokročil a přišla na řadu schovka venku. Ta se aktérům trochu protáhla, takže po ní už jen chvilka s kytarou, mytí a spát.
Sobota začala tradičně rozcvičkou. Po snídani došlo na zpracování dřeva na topení a pak jsme konečně i vyrazili. Po cestě bylo třeba prokázat všímavost a tak se sbíralo cokoliv neživé začínající na zadaná písmenka. Na Staškově došlo na bojovku ve stylu „vitamínů“. V rozčtverečkované zprávě bylo kam se vydat dále. Jenže čtverečky nebyly zas tak velké, aby bylo reálné ve větru, který vál poskládat. Takže: „zpráva říká tohle a ono a doluštíte si ji na chatě a pojďme dále“. A také zde konečně nafasovaly materiál k přenesení. Prvotním cílem bylo zjistit co nese druhá družina.
Na Lukšinci obě skupiny z další šifry zjistily další bod kam se přesunout. Po rychlém přesunu – konečně z kopce – došlo na samotné propašování materiálu. Zde se kvalitně činilo Vedení jemuž se dařilo předávky materiálu odhalovat s překvapivou přesností.
Počasí nebylo moc příznivé a tak všechny potěšilo, když jsme dorazili zpět na chatu. Po obědě a chvíli klidu přišla na řadu řada úkolů. Například se nepřátelské kontrarozvědce podařilo zachytit jakási podezřelá slova a tak bylo třeba vytvořit věrohodný příběh, v němž se všechna vyskytovala. Aby se předešlo dalším podobným problémům následující komunikace probíhala chvíli v upravené pantomimě.
Pokračovalo se dalšími úkoly a po závěrečných přesunech pomocí vysílaček přišlo závěrečné předání zásilky adresátovi na zadaný azimut. Zde se obě družstva záhadně poprvé netrefila asi o 45 stupňů, ale napodruhé už to vyšlo a tak tam Klokan nezmrzla;-).
V chatě jsme ještě zahráli další hry a po večerní písničce se šlo spát.
V neděli ráno došlo na pár úkolů na které v sobotu nevyšel čas, nebo počasí. A také musel proběhnout návrat agentů zpátky domů.
Vše se více méně úspěšně podařilo a i úklid jsme stihli s nečekanou rezervou. A pak už jen vyhodnocení a přesun na vlak z výpravy.
Pavel