Protože týden před SrazemABC se konal sraz oddílu po třiceti letech, bylo rozhodnuto, že „Ábécéčko“ bude dobrovolná výprava pro zájemce. A protože nemohl nikdo z Vedení jet na celý víkend, tak navíc jen jednodenní.
I když došlo k menším informační šumům, že prý se akce ruší, sešlo se nás nakonec v sobotu dopoledne celých osm. A dokonce se k nám přidala i Mary, která se (nejen) za námi přijela podívat. A kdyby dorazil ještě jeden člen mladší 16 let měli bychom kompletní družsto. A kdyby to byli členové dva a navíc holky – tak by mohly vystrnadit Toma a vytvořit dívčí družstvo. Kdyby … kdyby...;-)
Protože zahajovací nástup byl až ve dvanáct hodin, nevyužili jsme autobus BVÚ, ale jelo se později travají a zbytek pěšky.
Batohy jsme shodili skoro na stejném místě jako před rokem. Tom si vzpomněl, že si ráno koupil nanuk a tak měl balení mléčné šťávy... Zatímco ostatní měli volno já se zúčastnil porady vedoucích. Pak bylo ještě chvilinku volno než proběhl zahajovací nástup.
Po nástupu se nám podařilo sehnat sedmého člena do týmu a mohl začít pětiboj. Okamžitě po štafetě – kde se nám tentokrát moc nedařilo – proběhla centrální signalizace. Najednou se vysílalo semaforem a morseovkou zvukem i praporky. No myslím, že ještě bude co na schůzkách a výpravách trénovat.
Zatímco družstvo závodilo já jsem se snažil fotit. A taky jsem zapomněl napsat, že nás nebylo 8, ale ještě s námi byla ?Ashley? ['šly] od Sandy. A o tu jsem se v okamžicích, kdy byla Sandy zaneprázdněna závoděním, starat. Ne příliš úspěšně, protože Ashley byla jednak konsternována množstvím lidí okolo a neustálým shonem a hlavně pak tím, že její panička je někde pryč, kde ona být nemůže. Naštěstí pro nás oba bylo těchto okamžiků jen pár:-).
Dálšími částmi pětiboje byly šifry, člunkový běh a tradiční Tábornická všestranost. Těžko říct jak jsme dopadli, už se nemůžeme dočkat zveřejnění výsledků na internetu.
Po tom všem jsme si ještě dali půl hodiny volno a pak vyrazili zpět. To už se ale od nás oddělila Mary, kterou dál čekal jiný program. Teď už jsme se vydali zkratkou, takže cesta zpět byla nejen kratší, ale i lepším terénem.
Pak už jen tramvají na smyčku a dále ostravou domů...
Pavel