V Ostravě-Svinově se nás sešlo celkem devět – Cvrček, Jana, Tomáš, Šárka, Bohdan, Vendy, Sandy, Anežka a Oskar. Koupili jsme dvě SONE+ s sedli do vlaku do Krnova-Cvilína. Většina z nás si sedla až ke konci cesty. Při vystupování si Cvrček zapomněl ve vlaku svou svačinu, což pro něj byla bolestivá ztráta, protože šlo o dobré rohlíčky s výborným salámkem.
Před nádražím si dvě družstva sedla na sluníčko a na základě azimutů a vzdáleností zakreslovala významné body města do vytvářené mapy. Odtud vyplynul cíl naší cesty – zřícenina hradu Šelenburk. Inu vydali jsme se přes kostel na Cvilíně (hrozný krpál) do sídla krále Eduarda. Naše znalosti o rostlinách byly prověřeny malým testíkem a přerušovanou hoňkou, při které se zachránil jen ten, kdo se dotkl vyhlášeného druhu stromu. Dále po cestě nás přepadly hlídky, což spočívalo v tom, že jedno družstvo je v kruhu a dva zástupci druhého družstva se je z něj snaží do minuty dostat.
Na zřícenině následoval výslech, ve kterém se výborně vykrucovaly Sandy s Šárkou. Všechny ale zajímaly hlavně ruiny zříceniny, tak jsme je opatrně pod trošku neklidným dohledem starších a zkušených společně prošli. Boj s puckami s štítem se odehrál až na odpočívadle pod zříceninou ve třech po sobě následujících krátkých soubojích.
O kousek dále jsme si lehli do kruhu na zem, každý na břicho souseda a snažili se navzájem rozesmívat, přičemž náš smích se měl lavinovitě cukáním břicha postupně šířit po celém kruhu. Zčásti kvůli smutnému počasí, zčásti kvůli póze Tomáše a Bohdana se toto moc nedařilo a taky už mírně pokapávalo, tak jsme šli na vlak. Některé ještě potěšila jízda City Elefantem z Opavy-východu a hurá domů.
Cvrček