Výprava začala cestou vlakem do Města
Albrechtice, kde nově vytvořená družstva vymýšlela své názvy a legendu ke svým
názvům, tak aby vše odpovídalo tématu výpravy. Cesta tak všem utekla rychle J. V Albrechticích na nás čekal Pavel a jako
správný gentleman posbíral dětem všechny těžké batohy a odvezl do Holčovic. My
jsme tam mířili zatím po svých. Na druhé kolo Pavel posbíral i mladší, protože
cesta z nádraží do Holčovic je hooodně dlouhá. Postupně nás posbíral
všechny a přesto, že jsme byli v autě jako sardinky, byli jsme mu moooc
vděční. A už jsme v tělocvičně v Holčovicích.
Přišlo seznámení s důvodem, proč se celá výprava koná. Důvodem byl Franta. Téměř pohádková bytost, která vychovává hračky, aby se s námi hrály. Jenže Frantovi zlý černokněžník ukradl domeček, ve kterém se o hračky staral. L A my jsme tu proto, abychom mu pomohli. J
Na řadu přišlo představování družstev.
Mezitím co Marťan hodnotila názvy a legendy, zlé pomocnice černokněžníka se
připravovali na setkání s námi. Skončilo představování a do místnosti
mlčky vešly pomocnice. Nejdřív se nám vysmály, že se nám nikdy nepodaří
Frantovi pomoct získat domeček zpátky. Pak nám řekly, že nám dají první šanci.
Zahrát si s nimi sirky o domeček. Vendy se dvě kola podařilo vyhrát, ale
proti černokněžníkovi už nevyhrála, a tak domeček nemáme L. Máme tedy jinou možnost jak získat domeček. Plnit
úkoly a za ně získávat kostky lega, ze kterých pak můžeme postavit domeček.
Prvním úkolem bylo vyhrát černokněžníka
(tedy hru). Černokněžník byl tak nazlobený na drzost Vendy, že už od začátku
hry byla kámen. Černokněžník i jeho pomocnice byli opravdu krutí. Celou hru nám
do cesty stavěli překážky, pokládali nás na sebe jako hamburger, stavěli nám na
hlavu citrón a dalším citrónem ho shazovali. Nakonec jsme černokněžníka (hru)
vyhráli. Pak jsme se navečeřeli a šli jsme spát. (-.-)zzZZ
Druhý den ráno jsme měli neobyčejnou snídani. Přesto, že měl každý svou
vlastní, bylo úkolem si alespoň jedno sousto vyměnit s někým jiným. Takže
jsem ochutnala spooouuustu snídaní J Mňam! J Po snídani jsme se vydali na výlet. Cestou jsme
plnili různé drobné úkoly např. sedm vlevo, povodeň, nálet atd. Taky nás občas
zkoušeli z toho, co jsme si po cestě zapamatovali, občas nám to šlo a občas
ne L. Až jsme dorazili na
místo, měli jsme za úkol postavit co NEJ Thuláka a vymyslet mu hezký komentář. Nejdřív zvědavě
přišel černokněžník a pomocnice a my jsme jim Thuláky představovali a o chvilku později se na Thuláky přišli podívat ti, co nám tento úkol zadali,
tedy Šárka, Marťan a Jana. Nechápavě jsme koukali, že celý komentář musíme
říkat podruhé. Po Thulácích jsme šli pomalu zpátky. Měli jsme zakázáno říkat ano a ne.
Tohle vůbec ale vůbec nešlo Cvrčkovi :-D. Taky jsme se na jednom místě zkoulovali.
Byla to koulovačka za družstva. Ještě než jsme šli na oběd, hráli jsme
eskymáckou hoňku.
Následoval výborný Sandin guláš a po něm
odpolední klid. Po klidu jsme měli program v tělocvičně jako. Pak byla
večeře a po večeři byla stezka odvahy. N Které se
zúčastnilo i vedení. Po stezce odvahy se šlo spinkat.
Třetí den
byl věnovaný hlavně balení a uklízení Holčovic. Nejprve uklízeli všichni, pak
se uklízel jen někdo, jiní vařili oběd a zbytek získával poslední kostičky na
domeček. Až měli dostatek kostek, začali domeček skládat. Po obědě jsme autem
dojeli na nádraží. Ve vlaku na cestě do Ostravy se ohodnotili domečky.Na
nádraží byl konečný nástup a rozdávali se diplomky vítězné družině a to družně
Bionicle, ve které byli Klokan, Anička, Tom a Jirka.
Tak se nám nakonec povedlo
zachránit Frantův domeček.
Napsala Jana