Sraz byl po diskuzi přesunut na půl pátou, takže jsem stihnul nejen se připravit, ale taky jsem se zvládnul přeškolit na hygienické minimum. Všichni dorazili včas (teda až na Kvítka, ale ten i přesto stihnul náš vlak).
Dozvěděli jsme se, že mizíme do Nového Hrozenkova, což znamená přestup v Hranicích na Moravě a Vsetíně, čímž se zdá, že cesta je dlouhá, už během cesty se mladší dozvěděli co se bude dít. Nejdřív nás teda Marťan rozdělila na 4 týmy, a následně mladší, za pomoci jejich starších pomocníků, luštili šifru. Ta prozradila existenci jakéhosi Santy-Ježíška, a my se snažíme dostat k němu, na Severní pól.
Příjezd do Nového Hrozenkova znamenal urychlený přesun do chaty, protože venku byla fakt kosa J. Proběhlo ubytování (+ nahazování plynu ;-)). Přišel taky čas na večeři a „blbnutí“, a ještě před spinkáním na pár etápek. Nejvíc asi nadchlo zadržení dechu + obíhání kroužku diváků se slovním doprovodem.
Ráno bylo započato krásnou pohodovou rozcvičkou a individuální snídaní. Vzduch, jakoby už byl naplněn očekáváním na slavnostní večer. Když všichni doplnili svá bříška začalo malování ve dvojicích. Potom jsme se vydali na procházku. Nejdříve jsme museli pořídit chleba na oběd, a potom jsme hráli různé hry (přenášení textu, otázková soutěž o oříšky, přejezd na lopatách, rozdělávání ohně na čas… bylo toho opravdu hodně). Nakonec jsme dělali polévku na vařiči, venku. Když jsme se dostali na vrchol Křížný, tak nám nezbývalo nic jiného, než vychutnat si krásnou cestu dolů. Už se ale blížil večer takže jsme se museli dojít do chaty (cestou jsme ještě postavili stan na čas). Tam nás čekali Jana se Cvrčkem + PeAl + Pavel + Táňa. Někteří chystali večeři, jiní zdobili a další dodělávali Nováčkovskou ;-).
Až to bylo hotovo, tak jsme všichni přisedli k sobě a pustili se do té bašty, byla fakt dobrá. Pomalu byl čas na stromeček, tak jsme se vydali se Cvrčkem dopředu. Ale pro příště to chce lepší systém, protože „ať jsme to s Cvrčkem kutili jak se dalo“ než přišly děti tak prskavky dohořely. Zazpívali jsme si koledy a popřáli si Veselé Vánoce a Šťastný Nový rok. Dozvěděli jsem se, ale, že dárky skřeti ukradli, takže si je musíme najít sami. Asi pouze tato nepříjemnost trošku kazila, jinak výborný, večer. Když jsme byli všichni v teple chaloupky, začaly se rozdělovat dárky pro známého kamaráda. Začal doprovodný program, který si jednotlivé družiny přichystaly. Nejvíc asi oslovovala pohádka „O hloupém Honzovi“, „Těžký týden referenta Kubrta“ a „O ztracené topánke“. Jelikož už skoro všichni odpadávali, byla nařízena večerka.
Ráno bylo ve znamení „hlavně všechno pořádně a rychle“ sice jsme to uklízení zvládli s časovým předstihem, ale poněkud jsme „nějak zapomněli“ to udělat pořádně, takže nakonec musela Marťan na chatě zůstat a douklízet (Nejen Marťan, a vlastně znovu téměř celou chatu :-( – pozn. Pavel). Před tím jsme ale stihli výbornou hrachovou polévku (kterou někteří dochutili arašídy) a pár her typu chudák potrhlý mraveneček a dráty se přetrhly.
Nakonec jsme skončili třetí, čtvrtý byl Tomáš, druhá Sany a první Šárka.
Zapsal Žvajgl