Člověk by řekl, že Velikonočka tak to se těším do Kaménky. Že? Ano, odpovím si sám. Ne, ale pro tento rok. Letos jsme měli namířeno do Opavy na sroubek v Raduni. Kdo tam už někdy byl, věděl, že je to tam sic útulné, leč malé a pro náš oddíl (rozmazlený vytápěnými DDMky a chatami) studené. Což se potvrdilo ihned po příjezdu, neb, když jsme dorazili a zahráli fotbálek, už jsme netrpělivě vyhlíželi klíče od Chajdaloupky. Zato zima byla velmi trpělivá a přenesla se s námi taktéž do chaty. Nakonec jsme ji museli vyhnat kouřovými signály, které měly ohnisko v peci jedněch kamen (všichni byli udiveni jaktože tam není odvod do komína...).
Po zabydlení se pár bláznů rozhodnulo postavit stan, že se teda jako 4 lidi vyspí tam, v teple. Ještěže jsme na tomto místě nepotkali teploměr, protože by se dalo uvažovat jaké deformace a zvuky by vytvářel. Ale to už trošku přeháním. Naopak v podvečer jsme zahlédli sluníčko, takže jsme absolvovali etápku do Z13, odhad. A ještě pár dalších her (včetně vyfoukávání vajíček pod záštitou Tajného úkolu), z nichž nejvíce vyniklo asi přehazování cukru v sáčku na ležících osobách. Večer jsme si trošku rozsvítili svými hlasy, když jsme zapěli ještě pár písniček před spaním.
Ráno druhého dne proběhla (místy) blesková akce DŘEVO. Kde někteří pracovali, až se jim šlahouny zimy dostávaly do morku kostí. A ihned potom následovala Signalizace. Když někteří šťastlivci nakonec rozluštili záludnou zprávu, bylo nám sděleno, že, takříkajíc, půjdeme na procházku. No jo no, procházka byla fajn, pamatuji si pouze, že jsme měli vysvětlené zapeklitě složité pravidla klasické postřehovky (mrtvej brouk, voda, 10 vlevo,..) samozřejmě s tématičtějšími názvy. Takže ono to nakonec vypadalo tak, že Vedení vyluzovalo nějaké zvuky a my sledovali ostatní co budou dělat, ať to uděláme taky. Protože, někteří, třeba já, si nedovedli zapamatovat ty varianty ani ke konci procházky. Během ní jsme měli zas pár etápek, třeba Sochařina (dvojice dostala nějakou vlastnost, ostatní podle sousoší museli hádat), nebo Útěk před lvem (všichni museli vylézt na danou větev, strom nesměl pomáhat) a taky úžasné vaření polévky, které by se mohlo volně přelnout ve večerku, kdyby nakonec nějaké kooperativní hlavy tu vodu na ni nepřipravily. Následovalo Topo a po navrácení ke sroubku opětovné modlení aby klíče dorazily co nejdříve. (Vysvětlím. Jirka a Bohďa se rozhodnuli vyjít napřed, z Raduně, aby mohli zatopit, vyfasovali klíče, ze kterých se nakonec vyklubaly klíče od Jany od baráku, takže jsme museli počkat až Janča se Cvrčkem dorazí.. Ale co.. Stane se..) Odpoledne toho dne byl čas na Rádcovské, Nováčkovské a odpočinek. Dali jsme si testík na Zeměpis a myslím Uzly a šlo se po pár písničkách spinkat.
Třetí den byl ve znamení „co nejvíce dispiclín do Z13“, začalo to pěkně dopoledne Šiframi a pokračovalo to Orienťákem, Mrštností, Zapalováním ohně (kde mladší měli lepší časy jak starší), X-Bojem a Přírodou. To byla spíše taková klasická lítačka, každý z Vedení měl svůj krámek a ten se musel navštívit, s tím, že Orienťák se dělal i příští den. Ráno jsme ještě hráli zajímavou hru, kde jsme se rozdělili na dvě družstva a zároveň každé družstvo na dvě poloviny. Jedna polovina se šla ztratit, aby je druhá mohla pomocí stopovacích značek najít. K večeru jsme byli rozděleni na 3 družstva a dělali jsme tvary na laně poslepu. Den vrcholil a tak si na nás Cvrk připravil hvězdičky, tedy jako test do Z13. Úplně večer v těch samých týmech jsme hráli scénky pro potěšení očiček ostatních, viděli jsme mnoho zajímavého a zábavného.
A Velikonočka vrcholí… Předposlední den zbytek lidí proběhl svou trať v Orienťáku, proběhli jsme všechna stanoviště Zrnek moudrosti, zahráli jsme si talířový fotbálek, aneb Friesbie po KTOčkařsku a taky výbornou hru co oddílu přinesla Mary. Hra zvaná Gangy spočívala v tom, že opět vznikly družstva, každé družstvo byla vlastně jedna detektivní kancelář. V okolí byly portréty gangsterů, které jsme museli v našem záznamovém archu identifikovat a zaznamenat. A jelikož už se chýlil den ke konci, kluci se vydali na proutí a děvčata tlachat (totiž vařit vodu na vajíčka). Což se protáhlo, ale nakonec šli všichni spinkat včas.
Pondělní ráno nás probudilo několikapalcovou pokrývkou sněhu, obzvláště obyvatele stanu to úplně dostalo, víc než nějaký sníh nás ale protáhnulo buzení (holky vyběhly do terénu se nám schovat před výpraskem, kterému nakonec stejně neušly). Jelikož jsme ve sroubku pobývali delší dobu, bylo hodně práce na úklid, takže jsme museli začít aktivně uklízet, jelikož nějaké osazenstvo už muselo odejíti, takže jsme musili vyhodnocovací nástup dáti, skor než jsme se vydali uklízet. Takže, první místo v mladších obhájila klasicky Vendy a první místo u starších vyhrála Šáji, ještě můžu do toho vstoupit svým zábleskem, kde jsem kupodivu nějak vyhrál tématickou část výpravy, ale co, stane se. Do Opavy jsme došli pěšky (někteří s častými zastávkami na záchod – bylo nám líto ten čaj vylít, takže jsme ho zpracovali).
Zapsal Žvajgl