Boj družin bývá poslední léta na přelomu května a června. Tradičně býval na Raduni a pod stany (s chatou jako zálohou). Tentokrát Raduň nevyšla, ale domluvili jsme tábořiště SVČ Opava. V úterý ráno mne ale šokovala předpověď „déšť a nad ránem 2-6 stupňů“. Ještě pořád byl v záloze Meleček – ten ale po telefonátu padl, protože by plný (i když měl být 100% volný). Trn z paty nám vytáhli Čmoudíci, kteří nám půjčili jeden ze svých velkých stanů. Trn z druhé paty mi vytáhl Petr, který zase vzal auto a v pátek odpoledne odvezl mne i s hangárem na místo a pomohl mi jej postavit, ještě než začalo pořádně pršet.
Čas, kdy měli dorazit ostatní pomalu minul, ale než jsem stihl začít být nervózní, uslyšel jsem je přicházet, překvapivě ale z opačné strany. To je tak, když se neposlouchá náčelnice;-).
Došlo na stavění stanů na čas, kde Salixu pořádně zamotala hlavu extra dlouhá dvoutyčka (spojená stanová tyčka s krátkou předsíňkovou). Zbytek večerního programu už pokračoval v hangáru. Došlo na kontrolu vybavení, stručný test vzájemného poznání družiny a na 6. smysl. Večer uzavřelo večerní mytí a kytara.
Sobotní ráno bylo, zase po dlouhé době, „zpestřeno“ kecajícím stanem. Protože celá jeho osádka patřila Taxusu, byla tato družina oceněna záporným bodem do celkového hodnocení. Den pokračoval deštěm, takže rozcvička byla poněkud stísněná, hangárová. Pak přišel blok etap se sběrem čísel, kimovkou a hrami, zatímco já vyrazil naproti Lucce s mými klíčemi od bytu; její byly bezpečně zamčené doma;-).
Déšť zatím neutichal, ale také se blížil čas oběda a tak jsme vyrazili na dřevo. Výjimečně tedy budeme vařit na jednom ohništi. Hodnotí se ale, kdo dříve rozdělá oheň, ideálně bez pomoci svíčky, suchého lihu, apod. Nerad se chlubím, ale nakonec se to nejlépe povedlo mi;-), za využití uřezaného a naštípaného polínka, neboť klasický postup s chrastím v těchto podmínkách selhal. Oheň nakonec v jakémsi hořícím použitelném stavu vykřesal i Taxus. Během rozdělávání ohně nám dokonce i přestalo pršet a tak samotné vaření proběhlo v pohodě. Nakonec se i vyjasnilo a až do večera bylo pěkně.
Obědy byly jako obvykle povedené – nejvíce se vytáhl Taxus, dokonce i se zákuskem, a Salix s výbornými těstovinami s masem.
Po odpoledním klidu proběhl blok etap na louce a v blízkém okolí – navigace slepé družiny družinovým, testy poutání, hledání schované PETky za pomoci nakreslené mapky.
Po večeři, na kterou byl obložený chleba, jsme ještě zahráli černokněžníka (ten byl ale tentokrát nějak moc měkký, a tak nebyl nic moc). Po večerce mladších seděli starší ještě chvíli u ohně a pak také zalezli do spacáků.
V neděli opět pršelo, a tak nás zase zachránil hangár. Po snídani došlo na pár her a soutěží a také k rozhodnutí, že nepůjdeme 8km v dešti do Hradce, ale jen 4 do Žimrovic na autobus. To ale znamenalo návrat o dvě hodiny dříve. To také znamenalo pomalu začít vařit oběd. Po obědě už nastalo balení a příprava k odchodu. Ještě jsme Jeníkovi zabalili dvě zapomenuté igelitky s oblečením a oddíl vyrazil na autobus. Za okamžik přijel i Petr a mohli jsme začít balit.
Balení se trochu protáhlo, zejména úklid ohniště, a tak jsme nakonec do Ostravy dorazili později než vlaková skupina. S vynesením materiálu, a zejména hangáru, nahoru do klubovny nám naštěstí pomohli Bohdan, Kvítko a Adam, za což jim patří velký dík.
Na závěr jsem málem zapomněl na výsledky Boje družin: o jediný bod zvítězila družina Taxus před Salixem.
Pavel