Sraz byl brzy ráno a nikomu se moc nechtělo, ale byli jsme natěšení na procházku v přírodě, a tak jsme to nějak zvládli (to vstávání). Na Hl. nádraží jsme se sešli a po chaotickém nástupu jsme se rozdělili do 4 skupin. Dále nám bylo sděleno, že jedni jsou policie a ti druzí jsou lumpi. Dále, že neexistuje „ch“ a taky, že se nesmíme dělit (v rámci skupiny). Tak se Žvajgl celou výpravu nedělil, a snědl kopy sladkostí! Nikdo nevěděl jestli jsou policisté nebo lumpi.
Dále jsou mi trasy ostatních družin neznámé, a tak budu pokračovat tou naší. Šli jsme na Náměstí Svatopluka Čecha, myslím, a tam jsme měli ukrytou šifru. Prostřednictvím ní nám bylo sděleno že se máme dostat o půl deváté? Na lávku u Slezkoostravského Hradu. Dorazili jsme tam dříve, a proto jsme posvačili. Po 10 min. přiběhl Cvrček a po procvičení těla nám začal z 300m vysílat zprávu v semaforu. Krátce předtím se k nám připojila družina vedená Tomem a tak jsme je vykostili („nevěřte nikomu“, říkali). Chytali s náma semafor a nakonec zjistili, že nás mají nepozorovaně sledovat!!!
Semaforem nás Cvrček poslal na zjištění majitele KFC, optiky a hodinářství, které stojí na Masarykově nám. Po provedení jsme měli pokračovat na místo, které nikdo z nás neznal, ale nakonec jsme tam dorazili. Bylo to kousek od klubovny, měla tam být freska a měly to být nějaké zahrady. Ve skutečnosti to bylo parkoviště a freskou byl myšlen bílý obdélník na oranžové stěně. Tam byl další rozkaz.
Měli jsme se přesunout ke Slezskoostravské radnici a stopovat tam lidi a přivést je ke schodům, aby se tam podepsali. Já ve svém klasickém oblečení na výpravy ještě s kapucou na hlavě, protože se tak označovalo naše družstvo jsem chodil za lidma, kterých tam bylo poskromnu a ptal jsem se jich…
Poklonili jsme se soudci a ten nás odeslal na městskou policii a potom na nás budou čekat radní u Nové radnice. Na policii nebyl nikdo, až na dva sloužící policisty, a ty jsme nechtěli rušit od práce. Přesunuli jsme se k radnici. Nikdo tam nebyl. Po čase přišel Cvrček a měli jsme najít další zprávu. Poté co, jsem mu sdělil problém s policií, tak nás tam znovu odeslal. „Podejte hlášení“ říkal. Tak jsme ho šli podat. Váhavě jsem zazvonil a ještě váhavěji začal mluvit… „Dobrý den, promiňte, že vás ruším od…“. A přes rameno mi Vendy zavolala „AHOJ!“. Tak jsme si tam pokecali a po chvilce jsme zjistili, že to jsou sympatičtí týpci.
Zpráva u radnice nás posílala do Futura. Když jsme tam došli, tak jsme měli začít hledat poklad. Byly to krabičky od magnetofonových kazet. Po půl hodině nás svolala Klokan (Tom měl už 3 ks a Šárka 1ks). Poslední zbýval a tak nám trochu pomohla. Byl schovaný v Cinestaru a tam ho první našlo družstvo vedené Šárkou.
Po nalezení všech částí pokladu jsme šli pomalu ke klubovně. U ní bylo vyhodnocení a nakonec starší pokračovali na schůzi starších. Na úplný závěr jsme šli já, Cvrček, Bohdan, Šárka a Klokan do pizzerie (bylo to už naplánováno 14 dnů). Bylo to super!
Zapsal Jirka