Sraz na hlavním byl jen 11 minut před odjezdem vlaku, takže jsme při pozdním příchodu Vendulky stihli vlak jen s asi minutovou rezervou. Po přestupu proběhla první disciplína olympiády – doplňování čísel do tabulky tak, aby vycházely součty řádků, sloupců a úhlopříček. Po vystoupení v Valašském Meziříčí jsme se setkali s Kaskim z oddílu Zlaté Šípy, který nás zavedl do klubovny. Jedná se o chatku v areálu dopravního hřiště.
Ubytovali jsme se, popapali a alou znova ven. Prošli jsme si dopravní hřiště, určil se okruh a deset minut běhala štafeta na družstva pořád dokola. Následovalo přenášení informací o konání olympijských her v posledních několika desetiletích s pomocí světla svíčky a škoděním protihráčů. Kdo byl sfouknut při cestě zpět s informací v hlavě, musel projít matením Klokana. Večer jsme ještě chvilku zpívali a po večerce mladších hráli konvičku.
V sobotu ráno proběhla rozcvička na dopravním hřišti. Po běžných ranních úkonech jsme vyrazili na krátkou procházku. Krásné počasí z rána se okolo desáté hodiny pokazilo, ale naštěstí nepršelo. Zastavili jsme se u památníků padlých, v jehož blízkosti se konalo Alpské lyžování – slalom. Po nějaké době další chůze jsme potkali kouzelného poníka za elektrickým ohradníkem, o kousek dále se stavěly olympijské stadióny. Pak jsme popošli a posvačili a trefili zpátky do chaty. Přišli jsme docela brzy, okolo dvou odpoledne. Na oběd byly brambory s lunchmeatem a cibulkou. Odpoledne bylo ve jménu spousty disciplín, uvnitř i venku – malování disciplín, skok do výšky, slepičí sprint, hokej, chytání pravítka na postřeh, sešlehnutí šátkem, přetahovaná za nohu a kohoutí zápasy. U posledně jmenované disciplíny hrál Tomáš s takovou vervou, že upadl a bouchl se do hlavy. Přitom mu spadly brýle, které Klokan v plné starosti o Tomovo zdraví nechtěně rozšlápla (navzdory Tomovým černým představám o ztrátě mnoha tisíc korun byla škoda jen 300 Kč za výměnu již dříve naprasklého skla). Tento rok to byly Klokanovy první poškozené brýle ;-). Večer jsme šli do zámeckého parku. Po cestě jsme potkali odložený vozík, tak jsme jej šli vrátit do nedalekého Kauflandu. Ve strašidelném parku proběhla štafeta (štafetou byl vždy váhově běžci odpovídající člověk). Následovala schovka, při které se Jirkovi podařilo v plném běhu srazit lavičku a pomstít tím všechny bežce, kterým kdy lavička ublížila. Dokonce o ni prokopl kanadu, což byla jeho největší škoda. Tvrďák :-). Večer vaření vločkové kaše (připálená s grankem chutná jako nepřipálená), při které Klokan hrála na kytaru a spinkat.
Ráno odjeli Bělunkovic a Klokan, aby se stihli připravit na večerní závěrečnou z tanečních. Po snídani jsme si dali slepičí sprint, hod vyprskaným prskacím balícím obalem, točení – běh, sprint na zhruba 60 metrů (hádejte, kdo vyhrál), lyžařský sed, eskymáckou hoňku v osmičce, slepou bábu a šli jsme zahrát Citadelu do chaty. Po obědě (gulášovka se spoustou párů nožiček párků) jsme si odpočli a počli uklízet. Práce šla pěkně od ruky, tak jsme s dobrou náladou mohli vyhlásit výsledky, předat Klokanem vyrobené diplomky a výpravky přítomným, předat chatu Kaskimu ze Zlatých Šípů a odejít na vlak. Po cestě zpátky jsme si povídali ve vlaku vtipy, při nichž se opět projevil Oskar jako nekonečná studnice vědomostí tohoto druhu.
Cvrček