Dojeli jsme v dosti nízkém počtu - Vendy, Oskar, Adam, Denča (s osobním zpožděním) a z Vedení Cvrček a já. Po klasické cestě busem jsme šli kousek pěšky lesem a na tábořiště dorazili jako jedni z prvních (samozřejmě úplně první bylo na místě BVÚ a jejich poctivě vyrovnané kosáky). Prošli jsme málem nepovšimnuti:-)) a vybrali si místečko ke spaní. Postavili jsme stany a dali si první kolo večeře spolu s prvním kolem dřeva. Pak už jsme se (dojeli Cvrček a Denča) jen sesedli k ohni, který jsme zapalovali na mnoho pokusů, neboť všecko bylo vlhké, a klábosili a hráli hry a jedli, přičemž kolem nás občasně procházeli příslušníci jiných oddílů. Spát jsme šli tak docela normálně.
Druhý den ráno jsme zahájili rozcvičkou, která přešla v odnos dřeva. Pokračovali jsme snídaní a kolem 11 dorazila skupina soboťáků – Tomas, Žvajglík, Danča, Mary a Pan Pavel a bylo postaveno soutěžní družstvo (Tomas nesoutěžil – jen 1 člen družstva má mít mezi 15 a 17 lety, tj.Žvajgl – a na poslední místo jsme dobrali člena Siria). Pak jsme rychle skočili do krojů a šli na slavnostní nástup.
Mně osobně už od malička připadá, že slavnostní nástup je paráda, moc mě fascinuje ta spousta různých oddílů, každý je jiný a stejně máme všichni něco společného. Faktem ale je, že nás bylo letos mnohem míň než dřív (něco přes 300, jindy bývalo přes 500 i 600...to už je ale opravdu dááávno). Zvedla se vlajka a dověděli jsme se disciplíny (k těm později). Po nástupu si děcka chvilku cvičily předávání kolíku na štafetu a šlo se soutěžit.
Štafeta se letos moc nepovedla, jedná slečně se povedlo srazit Áďu (myslím, že to byl on) na zem a ztráta se pak těžko doháněla. Po obědě, který uvařili Mary s Cvrčkem (aneb Bob & Tom s.r.o.) šly děcka dokončit pětiboj. Začali chůzí na chůdách, což jsme chvíli zkoušeli (i Tomáš a já). Následoval oheň trosečníků, to bylo hned (ale ne tak docela hned, jak se ukázalo), práce s mapou (což všichni zhodnotili jako typovačku a vůbec, to bylo hrozné...) a příroda (z té přišli ještě víc zdrblí než z mapy). Po pětiboji jsme zkoušeli ještě ledacos jiného, například lezení na síť, takové divné brýle, Mary volejbal, pak elektronik (nevím, jestli se to tak jmenuje) a vázání ambuláku na laně mezi čtyřma lidma (na to nám Mary poradila fintu). Mezitím se opět odpojila skupinka soboťáků, my jsme povečeřeli a zas se převlíkli do krojů ke slavnostnímu ohni. Program byl letos různý, pár opravdu dobrých vtipů a jedna nezapomenutelná písnička (kterou zpíval jeden oddíl hned vedle našeho tábořiště snad tisíckrát po sobě a nijak zvlášť čistě). Oski s Áďou si připravili scénku z Brabuš(a povedla se jim:-)). Letos byla fakt kosa, takže jsme se po konci oficiální části nahrnuli k ohňům a před spaním se ještě nahřívali.
Ráno jsme zahájili snídaní a několika hrami s papírem a tužkou (by: Cvrček, který měl výpravu na starost), pak jsme se balili a jedli oběd a uklízeli (něco před nástupem a něco po něm) a hlavně byl nástup. Jak už zmíněno, štafeta se moc nepovedla, ohně a chůdy byly tak normálně, zato (k všeobecnému úžasu) přišla dvě 2. místa z přírody a mapy...a celkově byla naše směska 5. (což, pro ty, co to neví, je móóóc dobré umístění:-)). Dál dostal Cvrček (ano opravdu Cvrček, ne Tomáš) diplomek za síť, myslím, že Venda za něco a možná i Oski (už s to nepamatuju) a určitě jsme dostali diplomek za ambulák(to byla ta Maryina finta:-)).
A pak už jsme se dobalili a jelo se domů. Dodat se dá snad jen, že se nás pak ještě několik sešlo na Svatováclavské slavnosti(což jsme oslavili pár pochutinama).
Kloky