V sobotu se nás v krásném, slunečném dni sešlo celkem sedm: Áďa, Šárka, Pavel, Cvrček, Bohďa, Oskar a Nikča. Mírně delší doba před odjezdem vlaku umožnila prvním dvěma jmenovaným, kteří výpravu vedli, nastínit, co je našim cílem: Jsme komando partyzánů vyslaných do státu majícího za cíl vyrobit zbraň, která dokáže zničit velkou část světa. Kromě plnění úkolu musíme samozřejmě dávat pozor i na sebe samé, neboť nepřítel je nám stále v patách.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí se nám donesla zpráva říkající, kam máme pokračovat. Ta však byla jen záměrně matoucí a zanedlouho přišlo druhé sdělení, která nás vyslalo na Ondřejník. Během cesty jsme chvíli pochodovali, následně proběhla krátká konverzace v morseovce a semaforu mezi námi (postupně) a signalizujícím poslem. Šárka si zanedlouho poté naoko zvrtla kotník, který byl možná i naoko zlomený, tak jsme ho po krátkém otálení zpevnili šátkem a šli dále.
Velmi zajímavé bylo stavění úkrytu před pronásledovateli v lese pod Ondřejníkem. To se podařilo, neboť pronásledovatelé prošli okolo a dokonce jsme odposlechli půl páru informací. I po cestě se musíme často ukrývat (levá 10, letouny, hlídka, ...). Na vrcholu jsme se potkali se spojkou, ta však – dříve než nám stihla cokoliv sdělit – zemřela zásahem odstřelovače. Podařilo se nám jej chytit a nalézt u něj rozkaz, který mu přikazoval nás zabít. No ale to nevadí, dali jsme si v závětří oběd, při kterém nás rádiem další spojka odkázala na šifrovanou zprávu: Musíme zneškodnit dokumentaci k výrobě zbraně.
Během cesty směr Kunčice pod Ondřejníkem jsme nesměli říkat pravé jméno našich bližních, jen krycí jména. Nejčastěji byl plácnut Cvrček = Smrček, skóre jsme si ale mohli vylepšit odpovídáním na otázky trojice nehrajících. Zhruba v půlce cesty Oskar s Áďou pár ranami zlikvidovali archiv – svůj úkol jsme splnili. Teď jen zbývá zachránit sebe. Pronásledovatelé nás dohnali, musíme se s nimi utkat ve Veverkách, ale i tento boj jsme vyhráli a došli na vlak, který nás odvezl domů.
Cvrček