Odyssea 6.2. 2010
Sraz jsme měli na autobusovém nádráží ÚAN. Byla to legrace, protože, než jsme dorazili na sraz, alespoň každý jednou upadl :-). Když jsme došli na sraz, zjistili jsme, že je nás jenom osm lidí, ale to nám nezabránilo v tom, abychom pokračovali ve výletě. Na srazu jsme na Cvrčka vytasili peníze, byl z toho bobek trochu zmatený. Ale nakonec to všechno hravě zvládl.
Nikča
Když jsme dorazili na místo měli jsme za úkol požádat někoho dospělého, aby nám namaloval lodičku a pod to napsal "povolení k vyplutí"! Naštěstí se to všem podařilo a mohli jsme pokračovat v cestě. Klokyšek to vyhodnotila a podle pořadí z nás udělala loď. Dopluli jsme na další ostrov a na něm jsme si zahráli bezva hru. Poté jsme my mladší chytali morseovku, ale moc to nešlo, někteří měli nervy na drátě.
Když jsme ostrov vyprázdnili, tak jsme se chystali jít na další hru. Tentokrát jsme sbírali jídlo, že by to byla mňamka, o tom se nedalo pochybovat, ale nejdřív jsme si ji museli zasloužit, a tak jsme měli utvořit trojice a jídlo si, jak se správně říká, ulovit. Když jsme si ho ulovili tak jsme ho skládali jako puzzle. Poté jsme šli dále a my s Dančou jsme chytali od Cvrčka morseovku ale byl moc rychlý. Poté nás odvedl a šli jsme za ním jenomže ouha, on byl zrádce, i když se smál jako by byl náš brácha. Po cestě jsme plnili různé úkoly a mezitím jsme se ládovali domácími výrobky z jídla. Poté jsme dostali šifru a v té šifře bylo napsáno, že je Cvrček podvodník, a tak za trest že jsme neposlechli svoje páničky, museli jsme jim za odpuštění uvařit čaj. Ale to jsme netušili že oni se neflákají, ale že vaří jídlo a kopou tunel takže jak to říkám měli větší zásluhy.
Když byl čaj hotov měli jsme si ho ochutit natrhali jsme tedy s Dančou jehličí od borovice. Poté jsme šli na další ostrov a co by čert nechtěl, přepadly nás sirény, museli jsme si rychle zacpat uši, abychom neohluchli, protože jak známo, sirény dokážou člověku pomotat hlavičku, viďte soudruzi. Poté jsme si vyrobili lodičku a dělali jsme lodičkové závody. Pak jsme šli na autobus a cestou jsme se rozdělili do dvojic a skladáli veršovní píseň o naší Odyssee. Poté jsme nasedli a pokračovali v básníčce alias písničce. Poté se předali diplomky a pak jsme opět nasedli a na nádráží jsme se rozdělili a pádili domů k rodičům. Já osobně si myslím že účastníci výletu byli moc prima a konečně vím, že jsem nastoupila do správného klubu mladých férových lidí.