Vypravili jsme se do sféry Aurordeca. Expedice byla rozdělena na dva týmy: Ondra s Jeníkem a Aničkou a Maty s Katkou a Nikčou. Při cestě musel každý jednotlivec zodpovědět sérii logických hádanek typu: „Je lepší vzít si dceru své vdovy nebo její kamarádku?“. Po výstupu z vlaku nás při cestě do jedné z Frýdlantských základních škol kontaktoval pán podobný Žvajglovi v otrhaném oblečení s velmi žlutou pěnou v puse a všude kolem. Ni expediční týmy ni Marťan dokázali odvrátit osud a pán na neznámý virus zemřel.
Po ubytování v základní škole a povečeření následovala signalizace venku s běháním pro neznámá písmenka a krátkou hoňkou na úsečce (chodníku). Vevnitř poté probíhaly snahy o vyčištění světa od pandemií v podobě stolní hry, která členy expedice po obtížném vysvětlení pravidel docela zaujala. Všichni již v tuto chvíli měli všichni členové expedice neznámou nemocí svázané nohy.
Zanedlouho po dokončení hry Pandemic se na scéně objevil záhadný Cyrus s ještě záhadnějším přípravkem NOX. NOX měl být lékem na projevy pandemie (nyní tedy, na svázané nohy), ale stál týmy téměř veškeré jejich dosud získané peníze – Cyrus se ukázal být protřelým obchodníkem a na situaci se snažil vydělat co nejvíce.
Protože nyní se všem – aspoň dočasně – ulevilo, byl nejlepší čas vyzkoušet si, jak reagovat v případě nalezení osoby v bezvědomí. Největším problémem se ukázalo morální uvědomění, i když znalostmi všichni také neoslnili;-).
Protože večer už pokročil, tak se šlo spát, to už s námi byly i Nikča a Klokan se Sky. Vedení ještě chvíli diskutovalo na různá témata a luštilo grafické (a odborné) šifry...
Sobotní ráno zahájila tradiční rozcvička a … další z příznaků pandemie, kterým byla omezená hybnost rukou:-). Chvíli po snídani se opět objevil Cyrus, který nabízel svůj NOX – jediný lék na příznaky pandemie. Avšak cena, kterou požadoval, nyní byla příliš vysoká! Místní domorodci to už nevydrželi, Cyruse na čas zneškodnili a Na dlouhé NOX mu vzali.
Začalo ale hrozit akutní nebezpečí, že se zde brzy objeví Cyrusovi žoldáci a pomstí se. Navíc bylo třeba objevit tajemství NOXu, takže jsme se sbalili na dlouho cestu a vyrazili do terénu, zjistit co a jak.
Po cestě jsme se vyptávali místních obyvatel, co vlastně o Cyrusovi ví, a pomalu si skládali kousky informací do jednoho celku – Cyrus pracoval ve farmaceutickém výzkumu, ale kvůli svým nekalým praktikám byl kdysi vyhozen. Teď ale lidem prodává NOX, který ovšem není lékem ale jen na čas potlačuje příznaky. Cyrus sám ale ve své tajné továrně vyrábí tzv. Definitivní NOX, který dokáže pandemii zastavit. Tohle vše jsme zjistili za dlouhé cesty, během níž nás několikrát postihly nepříjemné příznaky pandemie (např. Slepota, alias cesta za zvonečkem). Mezitím jsme se plavili na lodích (popostrkávali je ze břehu;-)), poznávali jarní kytičky, vařili si oběd, šli deštěm i vánicí, cestou i necestou... :-). Po návratu na základnu došlo ke zpovídání ještě jedné domorodkyně a cestě přes močály. Po získání a vyluštění rafinované šifry už jsme také věděli, kde je ona tajná továrna a jak získat recept na definitivní NOX. V noci se tam oba týmy vydaly, proplížily se mezi strážemi a všechny části receptu získaly.
V neděli, hned po snídani, došlo na získávání všech surovin z receptu. Ty se nacházely ukryté v blízkém okolí, ve městě. Hledání nekomplikovaly jen problémy s orientací, ale také dva Cyrusovi žoldáci, kteří jeden z týmů důkladně prohnali. Oba faktory měly za následek, že se získávání surovin protáhlo až téměř do limitu. Ještě bylo třeba vyměnit kartičky za reálné suroviny, před budovou je – přesně podle receptu – uvařit a finální lék vypít.
To byl konec pandemie … a také programu:-). Ještě jsme poobědvali, uklidili a po nástupu na nádraží odjeli vlakem domů...
Zapsali Cvrček a Pavel