Sraz byl poměrně později na zastávce Křižíkova. Na příchozí ale na zastávce nikdo nečekal, Nikča dostala telefonem instrukce, že mají najít v blízkosti žlutý rozvaděč el.napětí, kde je schována zpráva.
Vyluštěním zprávy zjistili, že se ocitají na závěrečném kurzu základního vstupu, který rozhodoval o jejich vstupu do jednotky 02, navíc se za malý moment objeví na zastávce člověk, jehož cestu je třeba zaznamenat nenápadně jej sledovat. Tímto způsobem jsme se přesunuli autobusem číslo 34 na zastávku Hornické museum, kde jsem již jako instruktor celého výcviku písknul nástup, abychom si upřesnili to, co právě proběhlo.
Po nástupu jednotlivé dvojice přistupovaly ke mě a mapě a určovaly, kde se právě nacházíme a kde je sever, vše jsme snad důkladně dovysvětlovali a již jsme kráčeli směr Landek. Při vstupu do lesa jsme si dali rozcvičku a zahráli “Dobrý den, pojďte ven.”, to už jsem ale běžel připravovat další etapu. Děti se ocitly před neznámým územím a jejich úkolem bylo tímto územím pronést důležitý předmět, který se ale nesmí dostat do cizích rukou, vše probíhalo následovně, ve dvojicích vybíhali skrz neznámé území, aby zjistili, zda je všechno v pořádku, jakmile doběhli k písmenu na cestě, které značilo místo, kam je třeba předmět přenést, rozběhli se zpátky na start pro dotyčnou věc, cestou mi pro kontrolu hlásili písmeno, které na cestě bylo, s předmětem pak ve dvojicích utíkali opět k písmenu a zpátky ke mě, kde se rozhodovalo o jejich rychlosti – o jejich umístění, tuším že největším problémem bylo, že se běžci nepodívali na písmeno pořádně a zaměnili “C” za “O”.
Na další cestě jsme se opět zastavili k modelové situaci. Jakožto hlídky v lese, dostali echo ze zákaldny, že za chvíli tou samou cestou projde objekt, jehož polohu v čase je třeba zaznamenat, takže mají 10 minut na ukrytí tak, aby zaznamenali, že objekt právě prošel a že je nesmí dotyčný vidět. Tento úkol splnila snad pouze Anička, která se zvládla komplet zahrabat do listí a Ondra, jehož vhodně zvolené oblečení téměř dokonalo splynulo s okolím. Dále jsme procvičovali docela důkladně semafor a těsně před rozhlednou jsme si střihli pamatováka na čísla (číselný kód).
U rozhledny byl čas na testování přesnosti střelby, hráli jsme klasické manévry na motivy “TeamDMatch” a “CaptureTheBaťoh”, odlehčili jsme si hoňkou a opět jsme procvičili semafor, před odchodem jsme se s rozhlednou rozloučili uzlářskou regatou, kde poněkud zklamala Nikča, takže doufám, že dovednost dopiluje.
Při cestě na zpátek jsme se věnovali všeobecnému tlachání a těsně před odchodem z lesa měli agenti za úkol se nějak s lesem rozloučit a poděkovat mu (jak, to jsem nechal na dětech), nakonec se vyrábělo a dokonce interpretovalo. Tabulkama prošli kompletně všichni, takže jsem byl rád, že jsem měl tak šikovnou skupinu studentů. Autobus jsme stihli akorát. Dle hodnocení a názorů, které jsem zachytil, odjížděli všichni spokojeni a správně naladěni na zbytek víkendu.