Sraz ABC (23. - 25. 9. 2011 Bítovský
mlýn)
Na smyčce jsme se sešli v počtu 6
(to jest chyběl jeden člen do počtu pro družstvo do
Pětiboje) a 1 (se psem). Autobus B.V.Ú. Nás zavezl k
hájence, odkud jsme pokračovali pěšky na tábořiště. Ubytovali jsme se na našem
obvyklém místě v odlehlejší části louky. Vcelku rychle jsme postavili stany a
zašli na dřevo (zatímco Danča kopala ohniště –
nadšená nebyla, leč poprala se s tím se ctí). A stejně rychle se setmělo.
S tmou přišlo hned několik věcí.
Jednak to byla večeře z vlastních zdrojů, na kterou se myslím každý těšil (já
teda určitě, neb mi kručelo v břiše). Dále jsme se u ohně (o který se starali Kocourek a Danča) pustili
do vymýšlení příběhu (každý jednu větu), který byl z valné části o různých
kamenech (převážně kouzelných či velkých), ale připletli se nám tam i
trpaslíci, protivná princezna (která se ale polepšila), tulák (který byl hozen
do vody – samozřejmě s kamenem na noze – pak zanesen za daleké kopce, a tak děj
téměř neovlivnil) a taky zlaté domky a lunapark. Kupodivu všechno dobře dopadlo
(šrámy byly vyléčeny a princezna si vzala jednoho z trpaslíků), ačkoli se o to
nikdo z vypravěčů nijak zvlášť nesnažil. Když už byla tma pořádná, dorazili i
naši každoroční sousedi Sirius (když už předtím
přibyli též Pavouci). Poslední věc, která započala se tmou, byly dunivé beaty o
různém rytmu a frekvenci, které se k nám nesly z opačného konce údolí (a které
bych vůbec nezmiňovala nebýt toho, že se nám staly trvalým doprovodem pro noční
hodiny).
Večerka přišla celkem brzo, neboť
jsme byli unavení. Spalo se nám nepříliš pohodlně, jednak byla zima (což se ale
dalo vyrovnat vhodným oblečením) a druhak tu byla ta
„hudební“ sešlost, která vydržela celou noc. Před budíčkem dorazili Jiří a Bohďa, takže na rozcvičku nás již vyběhlo 8 (krom Kačky,
která se starala o oheň – zmiňuji proto, že i jí se přes počáteční úlek
dařilo).
Po snídani jsme museli opět na dřevo
(kolem desáté hodiny utichly beaty), protože přes den na to pak už není čas.
Pánové též v kooperaci s Pavouky nařezali sušky na večerní oheň. Když jsme se
takto zbavili povinností, začala zábava. Hráli jsme Do rybníka, Boj o míč,
Draky, Prase a auto a Vláčky, ale též jsme třemi slovy definovávali
členy oddílu, sypali písničky na různá témata a tak. Ještě jsme si byli u Siria vypůjčit Kubu, aby doplnil chybějícího člena ABCečkového týmu, a pak už byl tradiční slavnostní nástup.
Účastníků byl něco málo pod tři stovky.
Ve štafetě se našemu týmu příliš
nedařilo, ale uvařili jsme zatím oběd (špagety s omáčkou), takže do dalších
disciplín odcházeli všichni alespoň najezení. Další etapy pětiboje byly
příroda, orientace, poznávací závod (v podstatě vycházející ze znalostí ČR) a Gonio (navádění nevidícího pomocí nějakých pojmů
nesouvisejících s původním slovem pro směr). Mezi účastníky vládly ohledně
výsledků docela rozporuplné názory, zato ale Anička s Dančou
přišly z etapy u Čmoudíků (rovnováha) s pocitem, že
určitě dopadly nějak dobře (jednalo se o jednu ze soutěží navíc, které si
oddíly každým rokem připravují).
V tomto soutěžním oparu a též v žáru
slunce uběhlo odpoledne. V tábořišti jsme se sešli po ukončení soutěží a
pustili se do přípravy večeře (bylo třeba zajít na pruty), což bylo proloženo
trojnožkou s oddílem Zálesáků, kteří tábořili z druhé
strany od nás (jejich verze trojnožky se od té naší poněkud lišila, ale dost se
nám líbila, takže si ji jistě ještě někdy zahrajem).
K večeři byla bramborová kaše s buřty – vzniknul pokus o ražničí
a též byl nad ohněm opékán pochybný bledý salám, nakonec snad ke spokojenosti
konzumenta (Jiří).
Přicházela tma. Spolu s ní se
vrátilo dunění aparatur. V krojích jsme šli ke slavnostnímu ohni (respektive
dvěma ohňům – pagodám). Po zapálení (které bylo parádní jako obvykle – no, tedy mi se aspoň líbí, vždycky se na to těším) probíhal
program, který byl letos docela krátký (jako vždycky to byly písničky a scénky
+ nesoutěžní vsuvky), za což jsme byli rádi, protože už zase začínala být dost
zima a taky jsme byli unavení.
Druhou noc jsme se vyspali o něco
lépe, ačkoli beaty opět zněly až do ranních hodin (asi že už jsme si zvykli,
ale upřímně jsem opravdu ráda, že další noc už tohle absolvovat nemusím). Ráno
jsme se vrhli do balení a sušení stanů a mezi tím ještě hráli hon na lišku, družstvovky a měnění čísel (které se snaží chytit někdo s
šátkem uprostřed). Na nástupu se Danča i Anička
umístily v Rovnováze (Anička dokonce jako první ve své kategorii, takže dostala
cool placku s leguánem). Danča
se též umístila jako třetí ve vázání uzlů (před ní byli dva kluci
z B.V.Ú., takže vážně dobrý výkon). V pětiboj byli druzí v orientaci,
celkově 11. Pojedli jsme a sbalili se vcelku rychle, na smyčku jsme se dostali
dříve, takže mohlo v klidu zaznít vyhodnocení Průběžné ABCečkových
her – vyhrála Danča. Počasí nám přálo celou dobu.
Zapsala Klokan